.

Investujte do kvalitních a udržitelných produktů

Bavlna se stala jedním z nejpoužívanějších materiálů v textilním průmyslu, ale i součástí našeho každodenního života. Běžně nosíme oblečení vyrobené z bavlny, utíráme si ruce do bavlněných ručníků, a dokonce uleháme do bavlněného povlečení. Bavlna je všudypřítomná, ale není bavlna jako bavlna.

Jaký je rozdíl mezi bavlnou a biobavlnou? A proč na tom tak záleží?

 

Co je to bavlna

Bavlna_západ

Bavlna se během několika posledních stovek let stala nepostradatelným materiálem při výrobě textilií. Popularitu si získala především kvůli své měkkosti a odolnosti, kterou u jiných látek nenajdeme. Její vlastnosti však lidé znali již 5000 let před naším letopočtem, kdy ji s vysokou pravděpodobností využívali obyvatelé tehdejšího Mexika a okolí řeky Indus a Gangy.

Do Evropy nám tento materiál přinesly až Římané. Bohužel výroba látek z ní byla pro tamní obyvatele až příliš nákladná, a proto si bavlněné oblečení mohla dovolit pouze elita. Kouzlo bavlny bylo opětovně objeveno až mezi 17. a 19. století, kdy započala nová éra výroby textilií.

Od té doby ušla výroba bavlny velký kus cesty, přičemž k jejímu pěstování dochází především v zemích třetího světa. Na tamních polích jsou pěstovány dlouhé lány bavlníku, který ke své prosperitě vyžaduje dostatek vlhkosti, stálý přísun vody a vysoké teploty.

Jak se bavlna získává a proč škodí životnímu prostředí

Cílem každého pěstitele bavlníku je, aby všechny plodiny úspěšně odkvetly a vytvořily se na nich tobolky s kousky bavlny. Ty jsou následně sklízeny pomocí těžkých strojů a připravovány na další zpracování v podobě čištění a tkaní bavlněných vláken. Z těch jsou poté vytvářeny látky různých barev a vlastností.

Jak asi správně hádáte, během celého procesu je využíváno obrovské množství chemikálií, pomocí kterých jsou látky čištěny, napouštěny a barveny. Většina těchto látek může být i toxických a mít negativní vliv na naše zdraví nebo přinejmenším způsobovat různá podráždění a alergie.

Mimo to je během pěstování bavlníku využíváno obrovské množství nebezpečných pesticidů, přičemž je prokázáno, že více než 16 % roční světové spotřeby těchto látek spadá právě na výrobu bavlny.

Organizacím bojujícím za lidská práva dělají vrásky i pracovní podmínky a platy zaměstnanců, které jsou v zemích třetího světa nedostačující, což se často odráží i na kvalitě samotné bavlny.

Největší problém představuje bavlna pro spotřebu vody, které se během celého procesu spotřebuje více než při výrobě jiných materiálů. K získání pouhého jednoho kilogramu bavlny je totiž podle organizace WWF (World Wide Fund for Nature) potřeba více než 20 tisíc litrů vody. Jen pro představu průměrný člověk potřebuje ke každodennímu životu přibližně 142 litrů vody denně. Výroba jen malého množství bavlny se tak rovná téměř denní spotřebě menšího města.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení